Přejít na hlavní obsah Přeskočit na zápatí

Snižování uhlíkové stopy u průmyslových hal bude nutností

Ohromný rozmach e-komerce, kterého jsme v posledních letech svědky, spustil boom i v oblasti logistiky a poptávky po skladech.

Při budování nových i rekonstrukcích původních průmyslových a skladovacích hal se nyní v souvislosti s ESG cíli stává klíčovým aspektem co nejmenší negativní dopad na okolí a enviromentální udržitelnost do budoucna. V prvé řadě k tomu patří snižování uhlíkové stopy.

Právě to totiž výrazně přispívá k ochraně klimatu a omezení zátěže planety emisemi vytvářejícími skleníkový efekt. Nejde přitom jen o samotný oxid uhličitý, ale i ostatní skleníkové plyny, například metan, oxid dusný či vodní pára, které se obecně označují jako ekvivalenty oxidu uhličitého, neboli CO2e. „Momentálně jsou jak při výstavbě, tak i při rekonstrukcích skladovacích i průmyslových hal nejvíce sledované CO2e emise vznikající při jejich provozu, tedy zejména při vytápění či chlazení a spotřebě elektrického proudu. Evropská i česká legislativa však pravděpodobně v této nebo následující dekádě bude obsahovat i počítání emisí z tzv. kategorie Scope 3, ve výstavbě půjde zejména o tzv. Embodied emissions,“ vysvětluje Josefína Kurfürstová, analytička společnosti Colliers. Mezi ně patří emise vytvořené z těžby, produkce, zpracování zdrojů a materiálů k výstavbě, jejich přepravu a způsob výstavby a demolice budov. Odhaduje se, že u skladovacích a průmyslových hal jsou tyto emise zdrojem zhruba 50 % uhlíkové stopy haly za celý její životní cyklus. Je tedy důležité začít se soustředit na taková stavební řešení, která by pomohla tyto emise snížit.

Možností jsou recyklované materiály, světlé barvy i zelené střechy

Při stavbě by se mělo využívat co nejvíce recyklovaných či ekologických materiálů a zajímat bychom se měli také o to, odkud tyto materiály pochází. Budova by měla být co nejvíce energeticky účinná skrze zateplení, izolaci a energeticky efektivní vybavení, a zároveň by při provozu nemělo docházet k energetickým ztrátám v důsledku zbytečného svícení nebo vytápění v prostorech, kde to není třeba. K opláštění budovy by také měly být použity světlé materiály. Ke zvážení je i využití zelených střech a stěn u hal budovaných poblíž obytných oblastí, případně zřízení retenčních nádrží, které umožní ekologické hospodaření s dešťovou vodou. Modernější haly jsou v dnešní době stavěny s ohledem na snižování uhlíkové stopy nejen z důvodu měření emisí, ale především z důvodu energetických úspor, tepelného a vzduchového komfortu zaměstnanců nebo existujících předpisů o světle. „U těchto hal, které jsou konstrukčně poměrně standardizované a méně komplexní než jiné komerční budovy, je provedení takového řešení na snížení uhlíkové stopy daleko jednodušší,“ doplňuje Josefína Kurfürstová.

Řešení existuje i pro starší budovy

Uhlíkové stopa se však dá snížit i u již postavených starších hal a objektů. Začít by se mělo především provedením energetického auditu, dle kterého lze začít plánovat pořízení efektivnějšího vybavení, jako je například správné osvětlení, účinné vytápění, kvalitní tepelná izolace či výměna podlah. Až poté je možno se zamyslet i nad vlastními obnovitelnými zdroji elektřiny, jako jsou například fotovoltaické panely. Tyto úpravy však mohou mnohdy představovat opravdu velké investice, a proto se v závislosti na stavu budovy může vyplatit postavit spíše halu novou, ale s částečným využitím recyklovaných materiálů z budovy původní. „Projekty pro snižování uhlíkové stopy budou pravděpodobně získávat přístup ke zvýhodněnému financování, obzvlášť pokud při plánování berou v potaz evropskou taxonomii či agendy a směrnice k výstavbě budov,“ dodává Josefína Kurfürstová.


Related Experts

Josefina Kurfurstova

Junior Research Analyst | Research

Prague

Junior Research Analyst. Mezi předchozími pracovními zkušenostmi je práce pro divizi Udržitelnosti pro CMA CGM v Paříži, různé tržní průzkumy a krátké působení v investičním bankovnictví v BNP Paribas. 

Zobrazit odborníka